Ještě nedávno bylo módní pořád někam spěchat, mít tunu povinností a hlavu „jako pátrací balon“. Dnes už naštěstí víme, že nadměrný stres nám škodí. Naší duši, tělu, ale i kráse!

Je to možná zvláštní, ale stres nám příroda kdysi dávno, v počátcích lidstva, nadělila jako zbraň zaručující naše přežití. Po dlouhá tisíciletí doslova zachraňoval život – nutil lidi utíkat, když hrozilo nadměrné nebezpečí, nebo je nabuzoval na boj, když se to mohlo vyplatit. A vlastně i dnes jsou útěk a boj dvěma základními reakcemi na stresové situace. Někdo se s nimi umí ukázkově poprat, jinému prostě nedělají natolik dobře, že raději odchází. Ale na přelomu 20. a 21. století si stres vysloužil další, tentokrát nepříliš lichotivé poslání. Stal se podle imunologů hlavním spouštěčem tzv. civilizačních nemocí, na které umírá stále více lidí. Stojí za tím změna povahy stresorů, fakt, že jsme jim najednou byli vystavování na extrémně dlouhou dobu (zatímco naši předci jen krátkodobě), a celková změna způsobu života, který začal postrádat řekněme duchovní rozměr a ubíral se především směrem k majetkové úspěšnosti. Výsledek? Unavená duše, nemocné tělo i chátrající krása ..

Negativní poznání

S tím, že stres nemá jen kladný vliv, přišel přitom už v roce 1939 kanadský vědec Hans Selye, ale až později se ukázalo, že stresů máme navíc více druhů a že škodlivé nejsou všechny. „Tzv. eustres si stále zachovává punc kladného působení. To jsou ty termíny v práci, které vás krátkodobě vybičují ke skvělému výsledku, zvlášť když vás motivuje vidina vyššího platu. Kladný stres zažívají i sportovci před výkonem, modelky, než vystoupí na molo, nevěsty před oltářem… Je to stres, kdy se do krve vyplavuje nejen tuna adrenalinu, ale za odměnu pak přijdou i tzv. endorfiny, hormony štěstí. To se ale nestane u tzv. disstresu, který je přehnaný, vytrvalý, deprimující. To když se děsíte, že přijdete o práci, partnera, sedáte u postele dlouhodobě nemocného člověka nebo se vám roky vleče nepříjemný rozvod a podobně. Tenhle stres je doslova ubíjející a je třeba zdůraznit, že právě tenhle bychom měli za života pokud možno vymýtit. Protože máme sice danou určitou míru schopnosti adaptace na stres, ale je to míra omezená a proces adaptace nesmírně vysilující a devastující,“ vysvětluje koučka Mgr. Nikola Šmorancová z pražské instituce Životní průvodce.

Naše vlastní vina

Je samozřejmě pravda, že u spousty spouštěčů stresu si nemůžeme vybrat, jestli je mineme, nebo na ně zareagujeme. To jsou prostě vnější okolnosti, jimž jsme vystaveni, aniž bychom po tom cíleně toužili. Horší ovšem je, že zhruba v 80. a 90. letech minulého století jsme si zavařili tím, že jsme začali zintenzivňovat působení stresorů vnitřních. S politickou svobodou se otevřelo tolik možností, které jako by křičely: musíš nás využít! A tak jsme se z poklidného životního tempa dostali doslova do kolotoče. Všichni najednou museli mít vše. Už nebylo trendy chodit do práce na osm hodin, bylo „cool“ se blýsknout přesčasem, sápat se po kariéře, kupovat drahá auta, mít nejmodernější televizi, telefon, značkové oblečení… To se totiž stalo znakem úspěšnosti. Nikoliv klid, vnitřní rovnováha a vědění, kam vůbec směřujeme. Ale kolik toho máme a jak jsme při dobývání toho pochybného bohatství uštvaní. Nebo vy jste snad nikdy nezažila pocit „panebože, on/a toho dělá a má tolik navíc, měla bych taky!“?

Důkladná vyšetření

Na začátku vaší cesty k „věčnému mládí“ bude stát určitě odpovídající vyšetření, které zjistí váš skutečný, tedy biologický věk. „Celý komplex vyšetření trvá 3 hodiny. A jedná se o měření funkční vitality jednotlivých orgánů a specificky zaměřenou prevenci. Nejprve podstoupíte soubor lékařských a komplementárních vyšetření (klinické vyšetření, zobrazovací techniky, laboratoře, funkční vyšetření), která jsou hodnocena speciální metodikou. Poté vás čeká zhodnocení vlastního životního stylu, stavu výživy a sportovní anamnézy formou testu, který byl vytvořen na základě dlouholetých vědeckých poznatků,“ říká k tomu MUDr. Golková a vzápětí jde více do podrobností: „V rámci zmíněného testu vás čekají například otázky typu: Kolik vážíte? Které z uvedených mléčných produktů nejvíce konzumujete? Kolik času týdně věnujete pohybovým aktivitám? Jak spíte? Snídáte pravidelně? Jde se skutečně do detailů, ale právě na těch detailech záleží. Proto například právě testy vyhotovujete za přítomnosti sestry, která vám případně poradí. Nebo si můžete vyžádat i radu lékaře, když budete tápat. Na pravdivosti vašich otázek totiž velmi záleží.“

Být nejlepší ...

„Přitom na bohatství, úspěchu nebo drahých botách není nic špatného. A je dokonce pochopitelné, že je chcete mít. Jen by pro nás všechny mělo být také pochopitelné, že všechno něco stojí, a když vysilujeme tělo stresem, musíme jeho výkony ocenit následným odpočinkem, odreagováním, radostmi a sebeláskou. A to je právě ten nejproblematičtější moment. V honu za movitostmi i nemovitostmi jsme podlehli dojmu, že nikdy nebudeme dost dobří, a sebelásce tak trochu podřezali větev. Vždyť ještě nikdy nebylo tolik psychických onemocnění jako dnes!“ upozorňuje koučka a dodává, že tato onemocnění nejsou důsledkem ničeho jiného, než našeho stálého stresování sebe sama tím, co všechno bychom ještě měli, aby… aby vlastně co? Aby nás ocenil někdo jiný, nebo my sami? Proto záležet by nám mělo jen na tom druhém. Moudří lidé totiž vědí, že to, jak vnímáme sami sebe, předurčuje také to, jak nás uvidí naše okolí ...

Fyzické následky

Vytrvalý disstres má kromě jiného za následek spousty nemocí, ty tzv. civilizační nevyjímaje. Dlouhodobý stres má totiž přímý vliv na krevní tlak, který se časem už trvale drží ve vyšších hodnotách. Stresovaní lidé k tomu také často hodně jedí, málo se hýbou, takže tloustnou. Přichází nadváha, po ní obezita a s ní často souvisí diabetes 2. typu. No a vysoký tlak, obezita a diabetes 2. typu dohromady vyvolávají komplikované onemocnění, tzv. metabolický syndrom, který dnes ještě v souvislosti s kardiovaskulárními nemocemi patří právě u nás, v ČR, k těm nejčastějším příčinám předčasného úmrtí. Nadměrný stres přitom souvisí bohužel i s vyšším rizikem rakoviny. Nezpůsobuje ji přímo, ale oslabuje přirozené bariéry, které tělo zdravého, nestresovaného člověka chrání před vším, co je mu cizí – tedy i před rakovinným bujením. Zdravé tělo se mu ubrání, vystresované a oslabené prostě nikoliv.

Akutní projevy

Naštěstí pro nás všechny, než dojde k devastujícím účinkům stresu, trvá to přinejmenším měsíce, spíše však roky, takže máme dost času jim předejít. Stres má ovšem i okamžité následky. Uvnitř těla totiž spouští neuvěřitelnou spoustu dějů. Zvyšuje se produkce hormonu adrenalinu (vyzývá k boj), noradrenalinu (ponouká k útěkové reakci), výrazně se mění i hladina dalšího stresového hormonu, kortizolu. Při stresu se mnohé vnitřní pochody zrychlí – srdce bije zběsile, dech je mělčí a rychlejší. Provázet vás mohou pocity „knedlíku v krku“, sevřeného žaludku, sucha v ústech a naopak zpocených dlaní, zátylku i podpaží. Vždyť kolikrát se říká, že jste se při náročné situaci doslova zapotili? Za to zase může adrenalin, který zvyšuje tep, současně aktivuje potní žlázy, a na trapné pocity s propocenou halenkou je zaděláno. Při stresu vás může ale také bolet hlava, motat se vám, výjimkou není ani zvýšená citlivost, nervozita, podrážděnost. Protože tělo se zkrátka ocitá v krizové situaci, a podle toho tak reaguje. Dokonce tak mnohdy činí i u toho kladného, eustresu, ale tam to nevadí. Tam jde o krátkodobé působení korunované radostí, úspěchem, ziskem. U disstresu vlastně jen ztrácíme. A týká se to bohužel i naší krásy a mladí…

Vrásky, kam se podíváš

Pokud byste vedle sebe totiž postavili dvoudobě stresovanou a třeba čerstvě zamilovanou ženu stejného věku, uvidíte přímo nebetyčný rozdíl. Ta vystresovaná bude mít unevaný pohled, kruhy pod očima a daleko výraznější vrásky. Stejně jako asi i pár kilo navíc. Bude celkově vypadat třeba i o deset let starší. „Za všechno mohou stresové hormony! Zejména hormon kortizol. Je to jeden z mála hormonů, jehož hladina se s věkem zvyšuje. A jeho vlivem se během stresu vyplavují další hormony, tzv. katecholaminy. Právě tehdy pociťujeme zmíněné bušení srdce, napětí, úzkosti. Tělo je totiž připravené bojovat,“ vysvětluje MUDr. Monika Golková, primářka 1. antiaging kliniky A2C u nás s tím, že když máme mnoho kortizolu, můžeme mít málo růstového hormonu, který je v dospělosti důležitý pro pevnou kůži, více svalů a méně tuku. Kolísání hladin kortizolu pak vede k disbalanci ostatních hormonů. „Vysoká hladina kortizolu doslova krade hormon progesteron – hormon pohody a krásné pleti, aby se z něj ještě více mohl tvořit kortizol. Což následně vede k estrogen-pogesteronové disbalanci, jež má za následek větší tvorbu vrásek na obličeji a ukládání tuku zejména v oblasti trupu.“ Tohle ale není všechno.

Pozor na biologický věk ...

Stárnou také vnitřní orgány, neúměrně se zvyšuje tedy nejen riziko, že budete vypadat starší, ale i riziko, že se znásobí váš tzv. biologický věk. „To je věk, který se od toho – řekněme – občankového může výrazně lišit. Při správném životním stylu, optimálním zdraví a úměrném stresu může i padesátiletá žena oplývat biologickým věkem čtyřicátnice a těšit se tedy na mnohem delší život. Ale při nezvládnutí stresu a dalších složek životního stylu může třicetiletá žena vypadat o deset let starší. A vyššímu věku budou odpovídat především také stav i (ne)funkčnost vnitřních orgánů,“ objasňuje MUDr. Golková.

Vitaminová opatření

Pro odstranění negativního vlivu stresu je samozřejmě nejideálnější krok za krokem odstranit stresory. Jenže co dělat, když je vaše tělo vyčerpané, unavené a tak nějak starší právě teď? „Tělu je určitě potřeba doplnit substráty, které chybí. Jedná se především o vitamíny a minerální látky - například o vitamín C, B, hořčík a železo (pokud se zjistí, že chybí) a proteiny, z kterých se pak tvoří mozkové neurotransmitery, dochází k odstranění únavy, pocitů vyčerpanosti a nové produkci chybějícího serotoninu, tedy hormonu štěstí,“ popisuje lékařka. Samozřejmě, můžete vsadit na ovoce, zeleninu a optimální složení stravy – z dlouhodobého hlediska je to dokonce velmi rozumné rozhodnutí. Nicméně pokud potřebujete pomoct od následků stresu ihned, existuje jiné řešení. „Na naší klinice připravujeme individuálně sestavené směsi výše zmíněných látek a aplikujeme infuzní cestou přímo do žíly. Což má za následek rychlejší a intenzivnější antistresový efekt. Chci ovšem také zdůraznit, že to není samospasitelné řešení. Vždy je nejdůležitější komplexní vyšetření zdravotního stavu, protože u každého se stres může projevovat trochu jinak,“ podotýká ještě MUDr. Monika Golková z 1. antiaging kliniky A2C.

Řekněte STOP!

Už toho víte o stresu dost? A už vás nebaví být jeho obětí? Pojďte tedy učinit aspoň některá z opatření, jež prospějí vašemu fyzičnu, duši i půvabu, který je pro nás ženy tak důležitý!

  • 1. Myslete na sebe
    Jedním z nejšílenějších nešvarů, jež nás stresují, je, že myslíme na všechny a všechno kolem, jen na sebe ne. Kamarádce koupíme k narozeninám poukázku na masáž, ale proč na ni nejdeme samy? Být sobec je někdy vlastně jen cesta k přežití, tak se občas prostě ostatním naučte říkat NE a sobě zase ANO. A přitom zrovna masáže a cokoliv ze světa wellness jsou výborným antistresovým i antistárnoucím opatřením.
  • 2. Vyměňte priority
    Když zavřete oči a představíte si, po čem ve skutečnosti toužíte, když si zkusíte sama sebe představit za pět let… S velkou pravděpodobností vaše sny nebudou nadupané touhou po hmotných věcech, ale budete si vysnívat dobrého partnera, rodinu, zdraví, příjemné či exotické zážitky sdílené s milovanými lidmi a totální klid na duši. A o to jde. To, za čím se ženeme, je jen málokdy tím, co vážně chceme. Tak prostě změňte směr!
  • 3. Regenerujte a nedělejte vůbec nic
    Čas věnovaný práci je třeba vyvážit časem na odpočinek. Stejně jako se pravidelně „vystavíte“, musíte pravidelně relaxovat. Zkusit to můžete s naprostým neděláním, sportem, který ovšem nebude stresový (takže cvičení z kategorie tzv. body and mind), kreslením, pletením, zahradničením nebo třeba meditací (návod, jak na ni, najdete na str. xx), která vás mimo jiné naučí lépe pracovat s dechem, což je v prevenci proti stresu hodně důležité. Tělo bez kyslíku je ještě více stresované tělo. A také rychleji stárne ...
  • 4. Správně jezte
    Stres zvládne jen dobře živené tělo. A takové to řešení „kafe-sušenka-cigareta“, což je obvyklá kombinace stresujících se lidí, rozhodně tělo nevyživí, jen dál vystresuje. Místo kafe si udělejte meduňkový čaj, místo sušenky či čokolády si dopřejte čerstvé ovoce, místo cigarety si zapalte aromalampu třeba s povzbuzující vůní citrusů nebo uklidňující levandulí. A hlavně se zaměřte na základní jídla během dne a skládejte je z kvalitních surovin a tak, aby obsahovala všechny živiny (bílkoviny, sacharidy i vhodné tuky).
  • 5. Žijte s nadhledem
    Do práce musíte, zkoušky občas také potkají každého z nás, ale důležité je to vše podnikat s vědomím, že chyb občas dělá každý a že jeden nezdar vám může otevřít cestu k mnoha jiným úspěchům. Prostě berte život s nadhledem, občas si z něj dělejte legraci a žijte hlavně sami pro sebe… Jediné vrásky, které pak uvidíte, budou ty od smíchu. A ty jsou COOL!